Sbírky minerálů

U některých kamenů se občas zamění lokalita nálezu, ale někdy dokonce dojde i k záměně názvu minerálu. Jeden z největších současných znalců kamenů, expert a autor řady odborné literatury, kamarád Jaroslav Hyršl, uvedl tento kámen ve své knize Tschechien und Slowakei Mineralien und Fundstellen jako Mimetezit z Příbrami. Tím se stal vzorek naprosto unikátním nálezem příbramského mimetezitu a dokonce se vedly historky o jeho přesné lokalizaci. A nabalovaly se další příběhy o tom, jak byl sovětskými geology nalezen a zachován jako jediný kus. Ovšem při získání tohoto „unikátu“ do sbírek Galerie PATRIOT jsem jej důkladně porovnal s jinými typy kamenů v depozitu Národního muzea v Praze, provedl rozbor podložky a doprovodných minerálů a výsledkem bylo, že se naprosto jistě jedná o Pyromorfit z Oloví. Navzdory tomu je kámen výjimečný a unikátní. V této velikosti a kvalitě není zastoupen v žádné jiné sbírce.

Tento velmi starý vzorek prošel řadou sbírek. Já osobně jsem jej do Galerie PATRIOT pořídil od majitele amerického internetového obchodu Well Arranged Molecules. Zaujalo mě nezvyklé množství původních štítků z předchozích sbírek. Nejstarší dva byly velmi špatně čitelné, a proto se ani nedal určit rok pořízení, ale viditelná byla tehdejší historická cena, kdy byl kámen zakoupen za 2 floriny, což je označení pro rakousko-uherský zlatý. Neznámým způsobem se kámen dostal do sbírek University of Pensylvania, odtud putoval do soukromé sbírky amerického sběratele Charlese M. Nolla, dále jej získal David M. Crawford (Fine Mineral Specimens) a odtud již zmíněný obchodník Well Arranged Molecules. Ještě stojí za zmínku, že při pořízení byl kámen tak znečištěn, že až po odborném čištění Petrem Kolesárem jsem objevil krásné srostlice krystalů chalkopyritu. A aby toho příběhu ještě nebylo málo, tak při publikování v knize TOP 111 pod číslem 051 došlo k záměně lokality a je zde mylně uveden jako Fluorit, Chalkopyrit z Příbrami.

Tento velký a krásně fialový fluorit z Krupky jsem získal od Martina Števka, tehdy ve spolupráci s Crystal Classics, v bedně na brambory společně s dalšími velkoformátovými vzorky, které pocházely ze sbírky Martina Bohatého. Nejdříve mne kámen vůbec nezaujal, a tak jsem ho vyřadil bokem k prodeji. Kamarád Honza Loun o něj projevil zájem a nabízel za něj částku kolem 10 tis. Kč. Když jsem za chtěl alespoň 12 tis. Kč, tak to odmítl s tím, že je „šutr“ zašlý a nepěkný. Nechal jsem si kámen vyčistit a Vláďa Slepička mi jej vrátil v naprosto jiném stavu. Stal se z něj nádherný nepoškozený vzorek s velkými lesklými krystaly, které původně nebyly téměř vidět. Ten kámen mi naprosto vyrazil dech a okamžitě se zařadil mezi nejkvalitnější kameny Galerie PATRIOT. „Rval bych si teď vlasy“, kdyby Honza tenkrát připlatil a já bych mu ho nakonec prodal.

Tento kámen si také prošel celou řadou soukromých sbírek významných sběratelů – např. Peter Huber, Reinhard Dallinger nebo Reinhard Exel. A právě Dr. Geol. Reinhard Exel, který je významný rakouský mineralog a geolog, si na štítek k tomuto vzorku poznamenal: „Jedná se o historický nález z 19. stolení, možná i 18. století.“ Tento mimořádně dobrý vzorek Polybazitu z dolů v Příbrami je velmi vzácný. V ostatních muzeích jsem zatím nikde na podobný nenatrefil!“

Jsem rád, že jeho vysokou kvalitu potvrdil i skutečný odborník a těší mne, že je kámen zpátky v naší České republice a může tak být prezentován veřejnosti v Galerii PATRIOT.

Naprosto špičkový drát stříbra na krystalech argentitu naůlezl kamarád Vilda Šturek v roce 1984 na 20. patře žíly L1 šachty 4 v Příbrami – Lešetice. Vzorek pochází z dutiny, která byla široká 30 až 40 cm, a tak vysoká, že tehdejší hornická lampa nedokázala dosvítit do jejího konce. Výška byla jistě větší než cca 8 metrů. Mnohaploché, až 10 cm velké skalenoedry kalcitu byly zbarveny různými odstíny červené až oranžové barvy. Z některých kalcitových krystalů vyrůstaly až několik cm velké dráty stříbra, případně jejich agregáty. 

Většina kvalitnějších vzorků z této dutiny je zřejmě v zahraničních sbírkách a jsem moc rád, že tento špičkový vzorek je chloubou expozic Galerie PATRIOT v Tišnově. Většina dutiny, z níž je nález popsán, nikdy nebyla vytěžena. 

Informace čerpány ze článku nálezce Viléma Šturka a kolektivu autorů zveřejněném v časopise MINERÁL ročník XXVI, 2018/1, str. 40.